DOTEK VNITŘNÍ SÍLY

Měla jsem krátký rozhovor s kolegyní – začínající transformativní koučkou Tří principů na Akademii Transformativního Koučinku. Nejprve koučovala ona mne a věř nebo ne, rozbrečela jsem se. Zahlédla jsem pro sebe něco důležitého, ano, i já. A za to jí moc děkuji. Ona ví…

Teď bych ale ráda sdílela její příběh. Koučovaly jsme se vzájemně – a mohl by se týkat i tebe nebo jakékoliv začínající podnikatelky.

Když jsme si vyměnily pozice, vlastně se fakticky nezměnilo nic (byly jsme ve stejném prostoru jako předtím, jen jsme si oficiálně vyměnily „role“).

A přitom se pocitově změnilo úplně všechno, jak už to tak v byznyse bývá. Proč? Protože každá z nás máme svůj vnitřní svět – a v něm se odehrává naše realita. Moje v mém, její v jejím a tvoje v tom tvém. A některé myšlenky jsou pro nás samé těžké, protože to pro nás nejsou „jen“ myšlenky. Je to v ten moment naše realita. Ale ve skutečnosti není. Objevit to, je poklad.

S pokorou jsem ze stejného prostoru naslouchala tomu, co tíží ji – jaké myšlenky nedají spát jí.

„Pověz mi, s čím přicházíš, s čím ti mohu pomoct, co bys ráda pro sebe uviděla,“ zeptala jsem se.

„Moc ráda bych rozjela své podnikání – byla svou paní, byla svobodná a měla více peněz. Jenže pracuji na plný úvazek, po práci jsem s dětmi a dvakrát týdně se věnuji svému podnikání se ženami, které jsou mými klientkami. Ale to je málo, takhle se to nikdy nerozjede. Jednou bych ale chtěla, aby to byla moje hlavní náplň. A i dětem bych se chtěla věnovat ještě víc. Jenže jsem po práci hrozně unavená a víc toho nezvládnu.“ Najednou zesmutněla.

Připomněla jsem jí, o čem se tu těch pár dní mluvilo – o prostoru klidu, lásky, jasna, jednoty… Jenže v tu chvíli jsem uviděla, že se nepotřebuje dostat do místa klidu, o kterém byla řeč nejvíc, ale do místa síly. Drobný rozdíl v názvosloví – ale přitom je to totéž – stejné místo (pro její mysl však v daný okamžik nikoliv, což rozhoduje o jejím byznyse).

Nevymyslela jsem, co jí řeknu, neměla jsem předem připravené otázky. Prostě mi to přišlo – a to je na transformativním rozhovoru to nejkrásnější. Když jsme ve stejném prostoru, přijde přesně to, co má přijít. Nebyl to rozhovor našich osobních myslí, žádné rady, žádné „musíš“. Bylo to čisté naslouchání – a díky tomu jsme obě uslyšely to, co jsme měly uslyšet svým vnitřním sluchem.

A to, co se stalo potom, bylo neuvěřitelné.
Ta smutná tvář se najednou změnila – rozzářila se. Bylo hmatatelné, že se dotkla své vnitřní síly. Hned začala sršet nápady, co a jak udělá. Byla jak fontána… Tomu se říká transformace v přímém přenosu.

Při dalším rozhovoru jsme si s Karin o tomto zážitku povídaly a zde jsou slova vycházející z jejího nitra.

„Jedna věc pro mě byla to uzemnění a návrat do svého středu – že jsem tam uměla jen tak spočinout, odpočívat, být.

Druhá věc byla to, co jsi mi vlastně ty pomohla uvidět – chytit se toho „lanka síly“. Najednou jsem z té své oázy klidu dokázala vyjít ven, i s tou oázou a s tou silou, do reality. A najednou jsem viděla možnosti, které jsem předtím neviděla, protože mi tam bylo dobře, v tom mém středu, kam jsem se na Akademii dostala.

Ty jsi mi pomohla uvidět ještě něco nad tím. Něco, co umím přenést i do reality tohoto světa. Nejen být v přítomnosti, ale začít to zhmotňovat.

Od té doby cítím v sobě takovou sílu neustále – a mám pocit, že už nemůže odejít. I když jsem někdy unavená nebo slabá, cítím, že to uvnitř prostě je. Že to nezávisí na tom, jestli fyzicky zvládám nebo nezvládám, ani na tom, jak se stravuju, jestli děti poslouchají, ani na vnějších okolnostech práce a tak. Ta síla tam prostě je a kdykoliv se na ni můžu napojit. To mi ten koučink dal. Bylo to super.“

Miluju sílu transformativních byznys rozhovorů.

Ten příští může být tvůj – 1. transformativní rozhovor s Míšou.
To, co potřebuješ slyšet ty, ještě není vymyšleno…